Jdi na obsah Jdi na menu
 


 zpět

CO BYSTE PŘI PLÁNOVÁNÍ SVATBY MĚLI VĚDĚT O ZÁKONECH

(následující vybrané informace čerpají ze zákona č. 94/1963 Sb. o rodině, ve znění pozdějších předpisů a ze zákona č. 301/ 2000 sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů)

 

POJETÍ MANŽELSTVÍ V NAŠEM PRÁVNÍM ŘÁDU

Manželství je v českém rodinném právu zakotveno jako trvalé společenství muže a ženy, jehož hlavním účelem je založení rodiny a řádná výchova dětí. Toto společenství, založené na právním vztahu, je postaveno na zásadách dobrovolnosti a rovnoprávnosti. Právě zásadu rovnoprávnosti ještě výrazně posílila novela zákona o rodině, jež vstoupila v platnost 1. srpna 1998.

Muž a žena mají podle zákona v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Povinnost vzájemné pomoci se přitom neomezuje na majetkovou a hmotnou sféru, ale týká se též oblasti citové a duševní.

Manželé společně rozhodují o záležitostech rodiny. Oba jsou povinni podle svých schopností, možností a majetkových poměrů pečovat o uspokojování potřeb rodiny. Poskytování peněžních a dalších hmotných prostředků přitom může být vyváženo osobní péčí o společnou domácnost a děti.

Novela občanského zákoníku poněkud změnila systém majetkoprávních vztahů mezi manželi. Věci, které dosud tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se staly součástí jejich společného jmění. Konkrétněji, než tomu bylo dosud, pak zákon vymezuje věci, které do tohoto společného jmění nepatří. Nejvýraznější změnou oproti dřívější právní normě je zakotvení instituce manželských smluv a dohod, jimiž lze majetkoprávní vztahy manželů individuálně upravit.

 

PRÁVNÍ AKT UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ

Manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství. Toto prohlášení je třeba učinit před obecním úřadem pověřeným vést matriky, popřípadě úřadem, který plní jeho funkci (dále jen "matriční úřad") nebo před orgánem církve nebo náboženské společnosti, která je k tomu oprávněna zvláštním předpisem. Prohlášení se činí veřejně a slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků. Slavnostní forma slibu a jeho veřejnost jsou přímo předepsány zákonem a jsou závazné pro snoubence i pro příslušný oddávající orgán. Muž a žena, kteří spolu chtějí uzavřít manželství, mají předem navzájem poznat své charakterové vlastnosti a svůj zdravotní stav, aby mohli založit manželství, které splní svůj účel. Za tím účelem prohlašují, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství. Toto prohlášení snoubenci stvrzují již v písemné žádosti o uzavření manželství.

CO MUSÍ OBSAHOVAT ŽÁDOST O UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ - DOKLADY POTŘEBNÉ K UZAVŘENÍ MANĚLSTVÍ 

O uzavření manželství žádají snoubenci přímo u matričního úřadu, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Žádost se podává na předepsaném tiskopise "Dotazník k uzavření manželství", který vyplní a podepíší oba snoubenci.

 Snoubenec, který je občanem a je přihlášen k trvalému pobytu v ČR, je povinen matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k "Dotazníku k uzavření manželství" připojit:

  • rodný list;
  • doklad o státním občanství
  • výpis z evidence obyvatel o místě trvalého pobytu
  • výpis z evidence obyvatel o osobním stavu
  • pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství nebo úmrtní list zemřelého manžela

Občan není povinen s výjimkou rodného listu předkládat uvedené doklady pokud je prokáže občanským průkazem.

Dále je třeba předložit pravomocný rozsudek soudu o povolení uzavřít manželství, jde-li o nezletilou fyzickou osobu starší 16let, osobu, jejíž způsobilost k právním úkonům je rozhodnutím soudu omezena nebo jde-li o osobu stiženou duševní poruchou, která by měla za následek omezení způsobilosti k právním úkonům.

 
Snoubenec, který je občanem a má trvalý pobyt v cizině, je povinen prokázat svoji totožnost a k „Dotazníku k uzavření manželství“ připojit:

  • rodný list
  • doklad o státním občanství
  • výpis z evidence obyvatel o místě trvalého pobytu
  • výpis z evidence obyvatel o osobním stavu
  • pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela,či jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydáván

Výpis z evidence obyvatel o místu trvalého pobytu a osobním stavu, nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány, musí být vydány státem, na jehož území má snoubenec pobyt.

 
Snoubenec, který je cizincem, k „ Dotazníku k uzavření manželství“ připojírodný list

  • doklad o státním občanství (státní občanství lze prokázat i cestovním dokladem)
  • doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství vydaný domovským státem (k datu uzavření manželství nesmí být starší 6 měsíců). Způsobilost občana cizího státu uzavřít manželství, jakož i podmínky jeho platnosti se podle zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řídí právem státu
  • potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno
  • úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince. Úmrtní list není třeba předkládat, je-li tato skutečnost uvedena v dokladu o právní způsobilosti k uzavření manželství
  • pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li cizinec, který chce uzavřít manželství rozvedený
  • doklad, kterým je možné prokázat totožnost
  • potvrzení o tom, že bude manželství v domovském státě cizince uznáno za platné, je-li uzavíráno zástupcem
  • potvrzení o oprávněnosti pobytu na území České republiky, které nesmí být ke dni uzavření manželství starší 7 pracovních dnů.

Všechny doklady ke sňatku vydané úřady a soudy cizího státu, které platí v místě, kde byly vydány za veřejné listiny, mají důkazní moc veřejných listin i na území České republiky pokud jsou opatřeny předepsanými ověřeními ( § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů ).. Jaké ověření musí listiny obsahovat, upřesní dle konkrétního státu matrikářka. Cizozemský doklad musí být matrice předložen s úředním překladem do českého jazyka. Pokud cizinec nezná český jazyk, musí být řízení před úřadem a při prohlášení o uzavření manželství přítomen tlumočník . Účast tlumočníka zajišťuje snoubenec na své náklady. Bez přítomnosti tlumočníka nelze prohlášení o uzavření manželství v těchto případech učinit.

 Je-li život toho, kdo chce uzavřít manželství, přímo ohrožen, není třeba předložit doklady jinak k uzavření manželství potřebné. I v takovém případě však snoubenci musí prohlásit, že jim nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství vylučovaly.

FORMA UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ

ROVNOPRÁVNOST OBČANSKÉHO A CÍRKEVNÍHO SŇATKU

Obě formy sňatku - civilní a církevní - mají v našem právním řádu od 1. července 1992 rovnoprávné postavení, po právní stránce mají stejnou váhu a závaznost a zákon o rodině pro ně stanovuje stejné podmínky. Uzavřou-li snoubenci občanský sňatek, nemá následný náboženský obřad již žádné právní následky. Jinými slovy, po občanském sňatku může následovat sňatek církevní, má však již jen povahu obřadu, neboť manželství již vzniklo občanským sňatkem. Uzavřou-li snoubenci církevní sňatek, nelze následně uzavřít sňatek občanský.

OBČANSKÝ SŇATEK

V případě občanského sňatku činí snoubenci prohlášení o uzavření manželství před starostou (primátorem) nebo pověřeným členem obecního (městského) zastupitelstva matričního úřadu, a to za přítomnosti matrikáře. Konkrétně je věcně příslušný obecní (městský) úřad, případně úřad městského obvodu nebo městské části, který vede matriky a v němž mají snoubenci nebo jeden ze snoubenců trvalé bydliště. Tento příslušný matriční úřad může povolit uzavření manželství před jiným obecním úřadem pověřeným vést matriky.

Je-li přímo ohrožen život některého ze snoubenců, může se manželství uzavřít před kterýmkoli obecním úřadem na kterémkoli místě. V takovém případě není rovněž nutné předkládat doklady, které jinak tvoří přílohu žádosti o uzavření manželství.

Kromě snoubenců, oddávajícího a matrikáře musí být uzavření manželství přítomni dva svědci, což platí stejně pro občanský i církevní obřad. Svědkové musí být zletilí, musí se k obřadu osobně dostavit a před podpisem zápisu do protokolu o uzavření manželství musí předložit občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti (např. u cizinců cestovní pas). Pokud jde o příbuzenský vztah k manželům, státní příslušnost, apod., není pro funkci svědka zákonem předepsána žádná náležitost.

CÍRKEVNÍ SŇATEK

Podstatnou charakteristikou církevního sňatku je, alespoň u křesťanských církví, že svátost manželství je chápána mnohem důsledněji než v případě občanského sňatku a je jí také přikládána mnohem větší vážnost. Zatímco občanský sňatek je při splnění zákonných podmínek možné absolvovat třeba i mnohokrát za život, praktikující křesťan smí podle zásady „Co Bůh spojil, člověk nerozděluj!“ vstoupit do svazku manželského pouze jednou, neboť manželství je chápáno jako doživotní slib. Výjimkou je úmrtí druhého z manželů nebo některé specifické okolnosti umožňující církevní rozluku manželství, které jsou vždy velmi důkladně zkoumány (u Římskokatolické církve musí být například taková výjimka udělena přímo samotným papežem).

Prohlášení o uzavření manželství činí snoubenci před příslušným orgánem církve, kterou si zvolili a jejíž působení na území České republiky je povoleno registrací Ministerstva vnitra ČR (viz dále). Prohlášení se činí před osobou pověřenou příslušnou církví nebo náboženskou společností.

Manželství se uzavírá v místě určeném předpisy církve nebo náboženské společnosti pro náboženské obřady nebo náboženské úkony (např. kostel, sbor, modlitebna).

Je-li přímo ohrožen život některého ze snoubenců, může se manželství - stejně jako v případě občanského sňatku - uzavřít na kterémkoli místě.

Církevní sňatek může být uzavřen až poté, kdy snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení vydané příslušným matričním úřadem, od jehož vydání neuplynuly více než tři měsíce, o tom, že splnili všechny zákonné náležitosti pro uzavření platného manželství. Orgán církve, před kterým dojde k uzavření manželství, doručí následně protokol o uzavření manželství příslušnému matričnímu úřadu, v jehož obvodě bylo manželství uzavřeno.

 

SEZNAM CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ

V současné době jsou podle zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, registrovány v České republice tyto církve a náboženské společnosti (zpracováno podle Adresáře církví a náboženských společností registrovaných v České republice, vydaného Ministerstvem kultury v roce 1998):

  • Apoštolská církev
  • Bratrská jednota baptistů
  • Církev adventistů sedmého dne
  • Církev bratrská
  • Církev československá husitská
  • Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
  • Církev křesťanské společenství
  • Církev řeckokatolická
  • Církev římskokatolická
  • Českobratrská církev evangelická
  • Česká hinduistická náboženská společnost
  • Evangelická církev augsburského vyznání v České republice
  • Evangelická církev metodistická
  • Federace židovských obcí v České republice
  • Jednota bratrská
  • Křesťanské sbory
  • Luterská evangelická církev a.v. v České republice
  • Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna
  • Náboženská společnost českých unitářů
  • Náboženská společnost Svědkové Jehovovi
  • Novoapoštolská církev v České republice
  • Obec křesťanů v České republice
  • Pravoslavná církev v českých zemích
  • Slezská církev evangelická augsburského vyznání
  • Starokatolická církev v České republice
  • Ústředí muslimských obcí

 

OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PLATNOST MANŽELSTVÍ

Manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem nebo s vdanou ženou. Nemůže být rovněž uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci. Totéž platí i o příbuzenství nepokrevním, které vzniklo na základě osvojení, pokud toto osvojení trvá. V takových případech nesmí být manželství uzavřeno nejen mezi osvojencem (ten, kdo byl osvojen) a osvojitelem (ten, kdo osvojil), ale ani mezi osvojencem a předky, potomky nebo sourozenci osvojitele.

Ve všech těchto případech vysloví soud neplatnost manželství i bez návrhu, což v praxi znamená, že soud zahájí řízení o neplatnosti manželství, jakmile se z jakéhokoli podnětu dozví, že došlo k uzavření takového manželství. Zajímavé v té souvislosti je, že není vyloučeno uzavření sňatku mezi jinými příbuznými, než které zákon výslovně uvádí, i když sňatek mezi pokrevními příbuznými je zejména z hlediska ohrožení zdraví společných dětí patrně vždy problematický. Manželství mohou naproti tomu bez problémů uzavřít sešvagřené osoby.

Nepřípustné je, aby manželství uzavřel nezletilý občan mladší šestnácti let. Také v tomto případě označí soud manželství automaticky za neplatné. O možnosti uzavření sňatku v případě nezletilého snoubence staršího 16 let pojednává následující kapitola.

Manželství nemůže uzavřít osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům. Občan, jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, může uzavřít manželství pouze s povolením soudu. V obou případech se zpravidla jedná o lidi postižené duševní chorobou či poruchou. K omezení způsobilosti k právním úkonům může ovšem dojít i pro nadměrné požívání alkoholu či omamných látek.

V případě nezpůsobilosti k právním úkonům u některého ze snoubenců vysloví soud neplatnost manželství i bez návrhu, v případě omezené způsobilosti pak na návrh druhého manžela. Soud potom rozhodne, zda zdravotní stav nemocného manžela je slučitelný s účelem manželství.

Platnost manželství je ohrožena také tehdy, jestliže prohlášení o uzavření manželství bylo učiněno v důsledku výhrůžky anebo omylu týkajícího se totožnosti jednoho ze snoubenců či povahy právního úkonu uzavření manželství. K omylu v totožnosti snoubence dochází údajně nejčastěji v souvislosti s předložením neplatných či falešných dokladů, např. o státní příslušnosti. Podle statistik nabývá tento problém na aktuálnosti s přibývajícím počtem cizinců uzavírajících sňatek v České republice. Ve všech uvedených případech vysloví soud neplatnost manželství na návrh kteréhokoli z manželů, který může toto své právo uplatnit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se dozvěděl o rozhodné skutečnosti.

Manželství bude prohlášeno za neplatné rovněž v případě, pokud se prokáže, že muž nebo žena byli k uzavření manželství donuceni fyzickým násilím, nebo pokud sňatek nebyl uzavřen způsobem, který předepisuje zákon o rodině (viz kapitoly o občanském a církevním sňatku).

zpět